neděle 1. dubna 2018

STŘÍPKY Z VELIKONOC


Nedělní velikonoční ráno. Při psaní tohoto článku sedím zabalená v teplém svetru, po ruce mám dnešní druhé kafe a přes zamlžená okna slyším skučet vítr. Ochlazení od včerejška o 10°C je teda pěkně znát. A ne, není tuhá zima. To je jen takové trochu aprílové počasí, které si s námi pohrává.

Stoupající teploty pár předchozích dní mě nalákaly ke spaní s otevřeným oknem. Ráno jsem se díky tomu pěkně chumlala do peřin - no jo, byla jsem líná vylézt z teplých peřin, abych si okno zavřela, ale ten čerstvý vzduch, který i přesto už voní jarem, jsem si nakonec docela užívala. A když jsem konečně naznala, že bych mohla vstát, přesunula jsem na pohovku do obýváku. Ke snídani jsem si naservírovala čerstvou kávu a voňavý domácí mazanec, který je nadýchaný jako obláček, je plný šťavnatých rozinek a křupavých mandliček. Peču ho už několik let podle osvědčeného receptu a nedám na něj dopustit. Je prostě ten nejlepší.

sobota 10. března 2018

Jen pár maličkostí


Ta vůně jara ve vzduchu už mi moc chyběla. A dnes jsem se jí skutečně nabažila dosyta. Člověku někdy stačí ke štěstí jen pár maličkostí. A v mém případě to byly tulipány, slunce za okny a vzduch vonící jarem. Včera jsem se zastavila v OBI pro hlínu do květináčů a úplně jsem se rozplývala nad všemi kytkami, protože bych si jich hned nakoupila plný vozík. Ale zatím jsem ještě odolala - i když teda ne úplně, donesla jsem si dva pryskyřníky a krokusy). S větším nákupem vydržím ještě pár dní, než začnu pracovat na zahrádce a sázet kytky. 

pondělí 19. února 2018

CO MILUJU NA BĚHÁNÍ


Minulý týden jsem "oslavila" rok, co jsem začala běhat. Možná jsem to tu už psala, ale od základky jsem běhání na vzdálenosti delší, jak 500 metrů bytostně nesnášela. Prostě byla jsem cvalík a nikdy jsem to neudýchala, po 100 metrech jsem vypadala, jako po třetím infarktu. Ale už po několikáté se mi potvrdilo, že k jistým věcem musí člověk dospět. 

Ráda jezdím na kole, ale v zimě to moc nejde. A protože nerada chodím do posilovny a k domácímu cvičení jsem potřebovala nějakou alternativu, zkusila jsem běhání. Sama jsem byla zvědavá a zprvu jsem si moc nevěřila. První týdny jsem si celkem protrpěla, to nebudu zapírat. Ale odradit jsem se nenechala. První úspěch!

sobota 3. února 2018

VÍKEND V KRKONOŠÍCH



Konečně jsem se dostala po týdnu k tomu, aby stáhla fotky a napsala článek o víkendu v Krkonoších. Neumím lyžovat, mé chůzi na běžkách se nedá říkat běžkování, ale hory v zimě miluju, i když na ně jezdím jednou za uherský rok. Tady alespoň člověk potká tu pořádnou poctivou zimu, kterou u nás na Hané nemáme moc šanci zažít. Na ten víkend jsem se těšila, ale v koutku duše jsem se ho bála. S kolegy z práce jsme jej plánovali celkem dlouho a nakonec nás jelo přes dvacet lidí, což uznáte, že není zrovna malý počet.

neděle 31. prosince 2017

CHEERS TO YOUR BEST YEAR


Dnes je tu poslední den roku 2017 a tak všichni z nás nějakým způsobem bilancují, co se jim podařilo a nepodařilo. Minulý rok mi přinesl spoustu skvělých zážitků, a i když jsem zažila i těžké chvíle a nevěděla kam dřív skočit, nic bych neměnila. Poprvé za delší dobu jsem si taky dovolila být víc egoistická a zaměřit se víc sama na sebe, na spokojenost svého vnitřního já.

S příchodem Nového roku si většina z nás dává předsevzetí na další rok. Osobně jsem si předsevzetí přestala dávat několik let zpátky, protože mi to stejně nikdy nevydrželo déle, než do konce ledna. Soustředím se spíš na stanovení cesty, kterou bych se chtěla vydat, abych si do života přinesla víc radosti, síly a štěstí. Sepsala jsem pár myšlenek, kterými se inspiruji od svých virtuálních trenérek K&K a které pomáhají - a třeba v nich najdete i něco pro sebe.
© Chez Alena. Design by FCD.